V červnu jsme se těsně před táborem vypravili natrénovat spaní pod stanem, a to k Ještěrce na chatu.
Sešli jsme se v sobotu ráno na autobusovém nádraží. Všichni jsme vypadali nachystaně a hlavně nadšeně. Jen Saruman si zapomněl spacák, ještě že na chatě byli náhradní…
Autobusem jsme dojeli do Huzové, tam jsme naše batohy odložili do auta a do Jiříkova došli přes kopec pešky jen s malými baťůžky. Jakmile jsme došli na chatu, začli jsme prozkoumávat všechna možná zákoutí a taky pomalu začli chystat oběd, jelikož byl hlad. K obědu jsme měli skvělou čínu. V rámci průzkumu zahrady jsme objevili káď s vodou, a to bysme nebyli vlčata abychom hned něco nevymysleli. Podnikly jsme proto hromadné hledání plavek, následné převlékání a pak už se spokojeně ráchali v kádi, voda stříkala všude kolem. Ale toho stěstí. 😉
Výprava byla v duchu nejrůznějších zkoušek a výzev, aby si vedoucí ověřili, že zvládneme letní tábor. Procvičili jsme si rostlinky, stromy i stopy. Udělali nějaké uzly. Taky jsme ale nezapomněli na klasické skautské hry. Zahráli jsme si Sowulo či hutututu a vyváleli se v posekané trávě.
Odpoledne přijel i poslední chybějící vedoucí, Dejmal. S Dejmalem také dojeli stany, a tak nás čekal boj v podobě stavění stanů a následného zabydlování. Měli jsme dokonce postavený i jeden velký stan, kde spalo asi 8 vlčat a Ještěrka s Dejmalem.
Jak se chystal večer, začli jsme připravovat oheň. Na ohni jsme si opékali hady s chlebového těsta. Byla to pochoutka, zvlášť, když Thor se Sherifem kontrolovali, aby hadi byli pořádně upečení. 😉Po zazpívání večerky a čištění zubů jsme se zachumlali do spacáků a těšili se na další den.
Neděle ráno nás přivítala sluníčkem, rozcvičkou a po rozcvičce na nás čekala snídaně v podobě Honzových buchet. Někteří zlobivci měli omezený počet buchet, a tak bylo i na přidání. Po snídani jsme se začali balit a sušit stany. Před námi byla jeden velký úkol, a to vymyslet přezdívky pro nová vlčata. Bylo to náročné, ale podařilo se.
A kdo že dostal přezdívku?
Maty – Woody
Jirka – Spike
Štěpán – Saruman
Míša – Háček
Eda – Krokouš
Martin – Bolt
Luky – Perry
Felix – Leonardo
Po rychlém obědě jsme ještě pouklízeli, co bylo třeba, rozloučili se se zahradou a vyrazili na zastávku naproti domu.
Z výpravy jsme odjeli spokojení opřezdívkovaní a těšící se na tábor.
Ještěrka (jelikož nám nějaké zapomětlivé vlče nedoneslo zápis)